čtvrtek 9. srpna 2012
Na kontrolu k obvoďákovi
Dopoledne jsem byla objednaná na kontrolu k obvodnímu lékaři.
Neměla jsem hlídání, tak jsem musela vzít Jendu s sebou.
Stejně se musí pomalu "otrkávat", tak jsem to brala jako jeden z dnešních úkolů.
Všechno jsem mu vysvětlila a vzala jsem iPad.
Auto jsem zaparkovala asi 100 metrů daleko.
To by před rokem nešlo, Jenda by neudělal tři kroky (ječel by a válel by se po zemi). Dnes v pohodě došel do čekárny.
Odmítl se posadit na místa vedle dvou žen, ale na klín ke mně se nechal vzít. Seděl jak zařezaný a šeptem se ptal, kdy už půjdeme domů. Naštěstí asi po dvou minutách vyšla sestra z ordinace a vzala nás přednostně. Nedělám to ráda, není mi dobře když předbíhám staré a nemocné lidi, ale JINAK to nejde. Jenda by v čekárně dlouho nevydržel.
Za pár minut jsme byli venku.
V autě dostal Jenda bonbónek za to, že byl hodný.
A cestu domů si krátil hrou na iPadu.
Byl do toho tak zabraný, že jsem si dovolila přibrzdit u potravin a koupit rohlíky.
Jendu jsem nechala na minutku v autě.
A tak zvládl kontrolu u doktora, můj nákup v potravinách, a pak už toho měl dost.
Když jsem ho vyndala z auta, tak kopal do sloupu v garáži....
...a bouchal do něj pěstí.
Nereaguji na to.
V poslední době je dost agresivní, jeho vztek odnášejí dveře do ložnice, vchodové dveře nebo zmíněný sloup v garáži.
Ale pořád je to lepší než kdyby kopal do mě nebo do holek.
Zdá se, že nastal čas, abych ho zase objednala na psychiatrii.
Když se vybil, tak se přesunul ke svému rituálu...
...který praktikuje vždy předtím, než vchází do domu:
Skáče před vchodem po kamenech...
...na to nikdy nezapomene....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Tak toto dopadlo mnohem lépe, než otvírání konzervy. U doktorky jste to zvládli za pár minut, Jeníček byl hodný i v autě, takže jsi mohla skočit do krámu a za chvilku jste byli zpátky doma. Sice to odnesl sloupek u garáže, ale Jeníček vybil nahromaděnou energii (nebo přece jen stres?) a už skákal po kamech a domů. :-)
OdpovědětVymazatI tak jste to zvládli parádně.
OdpovědětVymazatJeník dělá úžasné pokroky--jeto šikulda malej.Martina
OdpovědětVymazatMarcelko tleskám,co se týče pedopsychiatrie my jezdíme pravidelně každé dva měsíce už dva roky,je to lepší a pod dohledem,doktorka nás při každé návštěvě rovnou už objednává na příště a s tou agresivitou to asi bude počasím nebo kdoví čím,Alex to má poslední dobou taky tak,příkladně dnešek--hrůza,musela jsem do banky a nakoupit,prášky neprášky Alex byl totálně mimo,hektický,těžko ovládnutelný,zasekávající se,odmlouvající,odstrkující a držkující kvůli všemu a všem,v autobuse domů ho chytil amok a válel se mi pod sedačkou,prdla jsem na to a nechala ho,at mi každej trhne nohou,byl už také unavený a ve finále i ubrečený,doma pak doslovně na pěst,zmákla jsem to ale mám dost,psychicky jsem někde u dna,bolí mě celé tělo i hlava a jsem ráda,že dneska docela brzy usnul,Neurol je dneska jasná volba.
OdpovědětVymazatTak držím pěstičku,aby zasejc bylo líp,jak u nás tak u vás :)
to je fajn, že jste to zvládli v pohodě..
OdpovědětVymazatZvládli, ale pak byl celej den "nepoužitelnej".
Vymazatu nás jsem nepoužitelná já,táta když viděl jak vypadám a Alexovo hurá chování odložil posezení u pivka na které byl pozvaný a zůstal s Alexem v pokoji i když ten se stavěl div ne na hlavu abych si mohla aspon trochu vydechnout,už jsem i kulhala,,před pár lety u mě pozdě našli boreliozu a tak mám v háji nohy a po takové štrapáci jako dneska jsem mírně řečeno pěkně v čoudu,takže dokud mi nezabral Diklofenak Duo převzal juniora táta,jinak bych Alexe dneska už parádně seřezala a bylo by ještě větší zle,nu což i takové chvíle si musíme odžít :)
Vymazatmožná bych přidala i svůj domovský blog pokud to nebude Marcelce vadit,AS jsou trošku víc jiní než DA a přece v něčem stejní,Alexův deníček je vám k dispozici zde:http://balmax.blog.cz/
OdpovědětVymazatDěvčata smekám, zvládly jste to a to je hlavní.
OdpovědětVymazat